Poslední páteční den

Dnešní den začal jako obvykle – hygiena, snídaně, úklid, tanec. Dopoledne jsme doháněli vše co ještě bylo zapotřebí se naučit, v táboře vládla nervozita a napětí.

Po poledním klidu, kdy jsme ještě dodělávali čelenky, přišla naše chvíle. Nastal čas, kdy si nás velký býk prověří v dovednostech, znalostech a odvaze.
Po družstvech jsme vyráželi na velmi fyzicky i psychicky náročnou cestu. Nejdříve jsme museli podle značek v naprosté tichosti indiány postupně na trase najít. Poté znakovou řečí pozdravit, požádat o možnost složení zkoušky, splnit náročný úkol, poděkovat, opět se znakově rozloučit a vyhledat dalšího indiána na cestě. Bylo to opravdu těžké a splnit mohl jen ten kmen, který během našeho týdne dával velký pozor a poctivě se učil.

Naštěstí se nikdo neztratil, všichni projevili odvahu a většina i úkoly splnila, takže teď už musíme jen počkat, zda se nám Sedící býk zjeví.

Po výborné večeři, jsme odpočinuli chviličku u pohádky a pak se vypravili do našich týpí balit. Připravovali jsme se na spaní a byli trochu zklamaní, že se Sedící býk neobjevil.
Najednou jsme zaslechli divné zvuky. Po vyhlédnutí v oken jsme ho uviděli. Seděl nahoře u stožárů a bubnoval na bubínek. Někteří z nás se báli, ale všichni jsme pomalu vyšli před bungalov a seřadili se do nástupu. Sedící býk k nám promluvil. Řekl, že jsme svůj úkol splnili a přijímá nás za své sestry a bratry. Na důkaz toho nám zanechal poklad zlatých sluncí.
Zvedl se a odešel. Stáli jsme jako opaření. Za chvilku jsme se vzpamatovali, zatančili svůj rituální tanec, dostali každý své zlaté slunce a diplom a tím završili naše povýšení.

Upadli jsme do postýlek jak po boji s myšlenkou toho, že za rok se tu většina z nás chce znova sejít za novým dobrodružství. Poslední pusa, poslední dobrou noc. Všichni se těšíme domů, ale jsme i trochu smutní , jak rychle to uteklo.

Zítra se na vás všechny těšíme v půl jedné a zatančíme vám náš rituální tanec. Přijďte prosím v čas – ani brzo ani pozdě.
Táboru zdar

Pátý den

Dnešní ráno jsme začali indiánským sezením kolem ohně. Potřebovali jsme si důkladně zopakovat všechny nabité vědomosti, získat nové poznatky a celkově se ve všem zdokonalit. Po sezení jsme až do oběda tančili.

Musíme podotknou, že nám tu výborně vaří a že se všichni malí indiáni k radosti zdravotnice Báry, cpou až se jim za ušima tvoří boule.
Jinak pár boulí a modřinek jsme taky nasbírali, ale nic vážného to není a hlavně to neseme velmi statečně bez slziček.

Odpoledne jsme vyrazili na průzkumnickou vycházku do lesa, která bude pravděpodobně i zítřejší trasou pro naší prověřovací indiánskou stezku (zatím pro malé indiány tajemství).
V lese jsme postavili další týpí a indiánská obydlí a vydali se zpět do tábora. Trochu jsme cestou zmokli a nás nic nepřekvapí, takže jsme do tábora doběhli v pláštěnkách – to byla legrace.
Po vysušení a převlečení jsme si ještě zopakovali náš indiánský rituální tanec a šli jsme naplnit prázdné žaludky večeří.

A konečně je tu večer, který končí netrpělivě očekávaným karnevalem, kterým jsme dnešní den chtěli úžasně zakončit. Po skončení karnevalu jsme svá unavená tělíčka chtěli přesunout do našich týpí a co se nestalo: Na našem totemu opět visel vzkaz a nahoře nad ním na horizontu jsme spatřili odcházejícího Sedícího býka. Nejdříve jsme se všichni hrozně lekli, nevěděli jsme co se děje, nikdo mu neviděl do tváře (přece jen byl daleko a šel směrem od nás), ale jestli někdo do dneška pochyboval o jeho existenci, v této chvíli už není pochyb.

Báli jsme se, a to i ty otrlejší, ale jenom chviličku. Záhy jsme z dopisu zjistili, že nás Sedící býk pozoruje a chrání a hlavně si chce zítra prověřit všechny naše nabyté vědomosti, znalosti a dovednosti na indiánské stezce. Poté po nás chce zatančit náš rituální tanec u posvátného ohně a tím spojit jeho indiánskou duši z naší. Pokud vše zvládneme, získáme od něj tajný indiánský poklad a budeme povýšeni do vyššího stavu indiánského.
Musíme se jít tedy na zítřek dobře vyspat. Zítra na nás myslete a přejte nám dobrou cestu.
Krásné sny

Čtvrtý den

Dnes máme na programu výlet.
Po snídani jsme si zabalili batůžky, vyfasovali jsme řízečky, jablíčka a sušenky, nasedli do autobusu a vyjeli směr Orlík. Cesta ubíhala klidně a rychle. Sotva jsme si zazpívali pár písniček dorazili jsme na místo. Pod Orlíkem v parku jsme se nasvačili a šli jsme se podívat do akvária, kde jsme mohli pozorovat živé rybky a něco se o nich dozvěděli. Nejvíc nás zaujal velký bílý sumec. Každý z nás si namaloval jednu rybičku a pozdravili se s veverkami, které tam pobíhali v kleci. Ve 12hodin na nás čekal soukromý parník, který nás hodinu vozil po přehradě. Někteří pluli úplně poprvé a jiní byli už ostřílení námořníci, ale všichni byli nadšení a nikdo neměl mořskou nemoc. Výlet měl velký úspěch.

Po návratu jsme si dali hodinku odpočinek a pak jsme opět vyrazili trénovat náš indiánský táborový tanec.

Protože jsme byli všichni po výletě a tančení hodně unavení, odhlasovali jsme si po večeři promítání pohádky.

Celý dnešní den se úžasně vyvedl, všichni byli spokojení, hodně unavení, takže jdeme do postýlek. Do civilizace posíláme pusinky a pozdravy a přejeme dobrou noc. Hawk

Den třetí,

Byli jsme unavení po včerejší diskotéce, ale byl nám dopřán budíček až v 8hodin. A tak i dnes jsme dobře vyspinkaní. Je to s podivem, ale žádné velké stesky se zatím neprojevily.

Dopoledne : Jako obvykle : snídaně, úklid, tanec a do oběda jsme pak řádili kolem bungalovů.

Odpoledne nás čekala indiánská olympiáda, která měla prověřit naši obratnost, zdatnost, šikovnost, rychlost a hlavně umění spolupráce – což každý správný indián musí zvládnout. např. jsme si prověřili vázání uzlů, jak jsme se včera naučili, zaházeli jsme si oštěpem do dálky, zaskákali si v pytlích, cvičili paměť,…. Nasbírali jsme hodně bodů a jsme už nedočkaví, které družstvo bude dneska nejlepší a dostane svá pírka do indiánské čelenky. Všichni jsme se moooc snažili.
Před véčou jsme ještě malovali indiánská trička, které se nám jak jinak než povedly.

Po večeři jsme měli dlouho očekávaný oheň. I když nás počasí trochu zlobilo, museli jsme ty buřtíky opéct.
Večer po večerce se nám už trošku stýskalo, ale protože se všichni moc těšíme na zítřejší výlet lodí na Orlík, rychle nás to přešlo. Tak zítra ahoj

Druhý den
Po další noci, která proběhla jak jinak než v klidu a bez slziček, jsme po nástupu objevili první nápovědy a odpovědi na úkoly, které jsme včera obdrželi. Pořádně jsme prohledali tábor, aby nám nic neuniklo. Po dnešku už budeme umět vystopovat ježka, zajíce, lištu a divoké prase. Také jsme našli přeložené dva symboly z tajného vzkazu. Ještě nám sice toho dost zbývá k odhalení, ale už alespoň víme co a jak.
Po dopoledním tančení a obědě jsme dnes měli místo poledního klidu promítání pohádky. Bylo to super, hodně jsme se nasmáli.

Protože pršelo, museli jsme změnit odpolední program. Místo indiánské olympiády si každé družstvo vytvořilo svůj totem a naučili jsme se vázat uzle, jako třeba liščí smyčku, lodní smyčku a pevné oko. Všichni byli šikovní, ale nevíc nás překvapili ty nejmenší.
Dnešní den jsme zakončili diskotékou, kde jsme se řádně vyřádili. Jsme všichni tak unavení, že na stýskání nám zase nezbyl čas. Zdravíme všechny bílé tváře. Dobrou
 

Dnešní den začal nástupem. Všechny děti do růžova vyspinkané, plné očekávání ,cože to dneska budeme dělat.
Po snídani a raním úklidu se všichni indiáni odebrali do tančírny, kde na ně čekal nácvik indiánského tanečku – šlo jim to výborně.
Dopoledne jsme stavěli indiánskou vesničku, protože do této doby nás ještě nenavštívil indiánský duch, aby nám dal vědět, co budeme vlastně na táboře celý týden dělat a jaké indiánské vědomosti a dovednosti se musíme za týden naučit. Pokusíme se ho tedy přesvědčit, že chceme být dobrými indiány a tudíž dnešní den bude celý ve znamení výzdoby a stavby celého indiánského tábora. Snad nám o sobě dá brzy vědět.

Odpoledne: Stavba týpí se povedla a hned odpoledne po svačině jsme sklízeli první ovoce. V našich domečkách jsme objevili notýsky a tužky, které nám tam zanechal indiánský duch. Na co jsou jsme poznali na odpolední procházce okolo tábora. Cestou jsme nacházeli různé úkoly o kterých zatím netušíme co s nimi. Musíme počkat na další vzkaz. Po procházce jsme až do večeře řádili kolem bungalovů a hráli různé hry.
Po večeři nás čekalo překvapení. V táboře se objevil totem a na něm nám visel vzkaz od Sedícího Býka – ducha tábora, který nám přiblížil, co nás tu vlastně čeká.

Počasí nám až do poslední akční minuty přálo, a protože jsme za dnešek hodně unavení, tak přejeme dobrou noc a zase zítra.

Poznámka: vaří nám tu dobře a nikdo zatím nepláče ani si nestýská.

3.-.7.8.2009   PRÁZDNINOVÝ TÝDEN SE ZIPEM „ CESTA DO PRAVĚKU „

V tanečních prostorách Z.I.P.u ( areál Jitex Písek ) určeno nejen pro členy centra ale i pro veřejnost - 

Pro děti od roku 2002 starší ??

Nemá se kdo postarat o Vaše dítě o prázdninách?

Nechce Vaše dítko spát pryč z domova a chce mezi děti ?  

Nabízíme Vám celý týden plný zábavy pro Vaše děti.

Po celý tento týden je pro Vaše děti připraven program od 8 do 16 hodin.

Tento týden plný nejen tance, přírody, ale i výtvarných dovedností pod vedením zkušeného pedagoga a zábavy je samozřejmě limitován počtem dětí. 

Programový vedoucí : Katka Šolcová

CENA : 1800,- Kč / týden

V ceně je zahrnuto :

Pro děti je zajištěna strava v jídelně JITEXu ( 2 svačiny, oběd a pitný režim ), pravidelná výuka tance, vycházky do přírody, výtvarné práce , pedagogický a zdrav.dozor